Přínosy mamografického screeningu u 50–69letých žen převažují nad nežádoucími účinky

Ilustrační obrázek: rawpixel.com (pexels.com)

Závěry této skupiny byly právě publikovány v odborném časopise New England Journal of Medicine [1] a představují významnou aktualizaci „příručky“ IARC o screeningu karcinomu prsu z roku 2002 [2], a to zejména s přihlédnutím k nedávnému vývoji v možnostech léčby pokročilého karcinomu prsu a k novým datům popisujícím praxi a výsledky screeningu tohoto onemocnění. Pracovní skupina brala v potaz i nové technologie, klinické vyšetření prsu a samovyšetření prsu.

Screening karcinomu prsu a mamografie

Po důkladném přezkoumání všech dosud publikovaných vědeckých prací zabývajících se screeningem karcinomu prsu dospěla pracovní skupina k závěru, že existuje dostatečné množství důkazů o tom, že mamografický screening opravdu snižuje mortalitu karcinomu prsu u žen ve věku 50–69 let, a že tento přínos – ve smyslu snížení mortality – je pozorován i u žen, které se podrobí screeningovému vyšetření ve věku 70–74 let.

Experti hodnotili údaje z přibližně 20 kohortových studií a 20 studií případů a kontrol, které byly prováděny ve vysokopříjmových zemích (v Austrálii, v Evropě a v Severní Americe). Z těchto studií vyšlo najevo, že u 50–69letých žen, které se účastní mamografického screeningu, je zaznamenávána o 40 % nižší úmrtnost na karcinom prsu. Několik studií navíc ukázalo, že k významnému snížení mortality tohoto onemocnění vede i mamografický screening prováděný u 70–74letých žen.

Důkazy o účinnosti mamografického screeningu prováděného u mladších žen (věková skupina 40–49 let) byly zhodnoceny jako „omezené“.

Nežádoucí účinky mamografie

Nejvýznamnějšími riziky časné detekce karcinomu prsu prostřednictvím mamografického screeningu jsou falešně pozitivní výsledky, tzv. „zbytečná diagnóza“ (viz Pozn. překl) a karcinom prsu vyvolaný ionizujícím zářením.

Pracovní skupina IARC se k těmto nežádoucím účinkům vyjádřila následovně:

• Existuje dostatek důkazů o tom, že mamografický screening odhalí případy karcinomu prsu, které by nikdy nebyly odhaleny nebo by způsobily zdravotní potíže, pokud by ženy screening nepodstupovaly.
• Existuje dostatek důkazů o tom, že falešně pozitivní výsledek mamografického screningu má krátkodobě negativní psychologický dopad.
• Existuje dostatek důkazů o zvýšeném riziku vzniku karcinomu prsu vyvolaného ionizujícím zářením v důsledku mamografického screeningu u žen 50letých a starších; toto riziko je však více než vyváženo výrazným poklesem mortality karcinomu prsu.

„Po pečlivém zvážení přínosů i rizik mamografického screeningu se ukázalo, že mamografický screening je pro 50–69leté ženy jednoznačným přínosem,“ konstatovala dr. Laubyová-Secretanová z IARC. „Významný pokles úmrtnosti na karcinom prsu, který je pozorován v této věkové skupině, výrazně převažuje nad efektem ‚zbytečné diagnózy‘ a dalších vedlejších účinků.“

Screening karcinomu prsu prostřednictvím fyzického vyšetření?

Screening karcinomu prsu prostřednictvím fyzického vyšetření (klinické vyšetření prsu či samovyšetření prsu) je poměrně snadný a levný. Zhodnocení nedávno publikovaných poznatků ukázalo, že klinické vyšetření prsu může pomoci odhalit některé menší nádory v časnějších stadiích. Dosud však nejsou k dispozici údaje, které by vyhodnotily dopad této screeningové metody na mortalitu karcinomu prsu.

V případě samovyšetření prsu většina dostupných studií neprokázala snížení mortality karcinomu prsu.

Řada studií se zabývala potenciálně prospěšnými účinky jiných screeningových modalit, než je mamografie. U žádné z nově dostupných technologií – ať již byla používána jako doplněk k mamografii nebo ji nahrazovala – však nebyl zjištěn dostatek důkazů o poklesu mortality karcinomu prsu.

Celosvětová zátěž

Rakovina prsu je nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění u žen v celosvětovém měřítku [3, 4], druhou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory u žen ve vysokopříjmových zemích a nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory u žen v nízko- a středněpříjmových zemích, kde se vysoký podíl žen dostaví k lékaři až s pokročilým nálezem, který má obecně špatnou prognózu [5].

Mezi známé rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu se řadí věk, osobní či rodinná anamnéza karcinomu prsu či prekancerózních lézí, genetická predispozice, reprodukční faktory, hormonální léčba, konzumace alkoholu, obezita (pouze pro postmenopauzální karcinom prsu) a expozice ionizujícímu záření.

„Chceme-li dosáhnout snížení mortality karcinomu prsu v celosvětovém měřítku, je potřeba zajistit v rozvinutých i rozvojových zemích dostupnost časné diagnostiky a léčby,“ vysvětlil dr. Christopher Wild, ředitel IARC. „Příručka IARC zabývající se screeningem karcinomu prsu přináší nejaktuálnější a dosud nejrozsáhlejší hodnocení vědeckých důkazů. Na jejím základě mohou vlády a zainteresované subjekty jednotlivých zemí přijmout účinné intervenční strategie, které mají potenciál zachránit ještě více životů.“

Poznámka překladatele

• Anglický výraz overdiagnosis (stále častěji se používá český ekvivalent „zbytečná diagnóza“) označuje nádory, které by nebyly zachyceny ani léčeny, kdyby screeningový program neexistoval – a které by zřejmě ani neznamenaly ohrožení zdraví nebo života.

Reference

1. Lauby-Secretan B, Scoccianti C, Loomis D, Benbrahim-Tallaa L, Bouvard V, Bianchini F, Straif K, International Agency for Research on Cancer Handbook Working Group. Breast-cancer screening - viewpoint of the IARC Working Group. The New England Journal of Medicine 2015; 372(24): 2353-2358. doi: 10.1056/NEJMsr1504363
2. Vainio H, Bianchini F (eds.). IARC Handbook of Cancer Prevention. Breast Cancer Screening. Vol 7 Lyon, France: IARC Press, 2002. Available from http://www.iarc.fr/en/publications/pdfs-online/prev/handbook7/Handbook7_Breast.pdf.
3. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M, Dikshit R, Eser S, Matherset C, et al. GLOBOCAN 2012 v1.0, Estimated cancer incidence, mortality, and prevalence worldwide in 2012: IARC CancerBase No.11 [Internet]. Lyon, France: IARC, 2013. Available from http://globocan.iarc.fr/default.aspx.
4. IARC. Cancer incidence in five continents, Vol. I–X (electronic version). Lyon, France: IARC, 2014. Available from http://ci5.iarc.fr/cI5I-x/default.aspx.
5. Sankaranarayanan R, Swaminathan R, Brenner H, Chen K, Chia KS, Chen JG, Law SC, Ahn YO, Xiang YB, Yeole BB, Shin HR, Shanta V, Woo ZH, Martin N, Sumitsawan Y, Sriplung H, Barboza AO, Eser S, Nene BM, Suwanrungruang K, Jayalekshmi P, Dikshit R, Wabinga H, Esteban DB, Laudico A, Bhurgri Y, Bah E, Al-Hamdan N. Cancer survival in Africa, Asia, and Central America: a population-based study. The Lancet Oncology 2010; 11(2): 165-173. doi: 10.1016/S1470-2045(09)70335-3

klíčová slova: screening karcinomu prsu, mamografie, nové technologie, klinické vyšetření prsu, samovyšetření prsu, mortalita karcinomu prsu