Falešně pozitivní mamogramy možná značí zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu v budoucnu

Ilustrační obrázek: Dr Garth Kruger, Radiopaedia.org. Převzato z případu rID: 21555

„Naše zjištění, že riziko vzniku karcinomu prsu zůstává zvýšené až 10 let po falešně pozitivním nálezu, naznačuje, že radiolog na mamogramu detekoval podezřelý nález, který lze považovat za marker zvýšeného rizika v budoucnu,“ vysvětlila dr. Louise M. Hendersonová, hlavní autorka studie, která přednáší radiologii na Lékařské fakultě Severokarolínské univerzity v Chapel Hill (University of North Carolina School of Medicine in Chapel Hill). „Pokud uvážíme, že výsledek prvotního vyšetření je falešně pozitivní, je možné, že tento abnormální nález – i když je nezhoubný – je radiografický marker, který lze spojovat s pozdějším nálezem karcinomu prsu.“

Dr. Hendersonová uvedla, že v USA podstupuje screeningovou mamografii v 1–2letých intervalech přibližně 67 % žen starších 40 let. Předchozí studie americké populace žen ukázaly, že falešně pozitivní výsledek je zaznamenán přibližně u 16 % žen, které podstupují první mamografické vyšetření, a u 10 % žen, které podstupují druhé či další mamografické vyšetření.

V nejnovější studii dr. Hendersonová se svými kolegy analyzovala data z Breast Cancer Surveillance Consortium (BCSC) [2] z období 1994–2009. Údaje o studované populaci pocházely ze sedmi registrů z různých oblastí USA a zahrnovaly 2,2 mil. vyšetření screeningovou mamografií, která byla provedena u 1,3 mil. žen ve věku 40–74 let. Po počátečním screeningovém vyšetření byly ženy sledovány po dobu dalších 10 let, což výzkumníkům umožnilo zhodnotit riziko vzniku karcinomu prsu u každé sledované ženy v průběhu času. Během tohoto období byl karcinom prsu diagnostikován u 48 735 žen ze sledované populace.

Dr. Hendersonová vysvětlila, že po mamografickém vyšetření jsou ženy, u nichž byl zjištěn podezřelý mamografický nález, odeslány na další zobrazovací vyšetření, a některé z nich jsou dále odeslány k biopsii prsu. Po adjustaci na faktory, o nichž je známo, že ovlivňují riziko vzniku karcinomu prsu, dr. Hendersonová se svým týmem dospěla k následujícím závěrům:

• Ženy, jejichž mamogramy byly klasifikovány jako falešně pozitivní a které byly odeslány na další zobrazovací vyšetření, měly o 39 % vyšší riziko vzniku karcinomu prsu během následného 10letého období sledování (ve srovnání s ženami se správně negativním výsledkem vyšetření).
• Ženy, jejichž mamogramy byly klasifikovány jako falešně pozitivní a které byly odeslány na biopsii prsu, měly o 76 % vyšší riziko vzniku karcinomu prsu během následného 10letého období sledování (ve srovnání s ženami se správně negativním výsledkem vyšetření).

Tým dr. Hendersonové se zabýval i tím, zda denzita prsní tkáně (breast density) nějak ovlivňuje souvislost mezi falešně pozitivními výsledky mamografie a následnými případy karcinomu prsu. V rámci této studie byla používána klasifikace BI-RADS [3], která rozlišuje čtyři typy prsní tkáně: tukovou, žlázovou, heterogenně denzní a extrémně denzní.

„Vyšší podíl falešně pozitivních výsledků byl zjištěn u žen s heterogenně denzními nebo extrémně denzními prsy ve srovnání s ženami s tukovým či žlázovým typem tkáně,“ upozornila dr. Hendersonová. „To není nijak překvapivý závěr, neboť je známo, že mamogramy prsů s vyšší denzitou tkáně jsou pro radiologa hůře čitelné.“ Podle výsledků nejnovější studie nicméně denzita prsní tkáně u většiny žen neovlivňuje vztah mezi falešně pozitivními mamogramy a později vzniklým karcinomem prsu.

Opakovaně bylo potvrzeno, že falešně pozitivní výsledky mamografického vyšetření jsou pro ženy zneklidňující a že se mohou negativně projevit na jejich chování i na kvalitě spánku. Dr. Hendersonová uvedla, že zvýšení absolutního rizika vzniku karcinomu prsu u žen s falešně pozitivním výsledkem mamografického vyšetření je jen relativně nízké, a že ženy se kvůli tomu nemusí zneklidňovat. „Není naším záměrem, aby se ženy po přečtení tohoto článku začaly obávat mamografického vyšetření,“ zdůraznila dr. Hendersonová. „Naše závěry mají být užitečným nástrojem v kontextu dalších rizikových faktorů a při hodnocení celkového rizika vzniku karcinomu prsu.“

„V další fázi našeho výzkumu se budeme zabývat způsobem, jak začlenit dřívější falešně pozitivní výsledek mamografického vyšetření a výsledky biopsie do modelů predikce rizika vzniku karcinomu prsu,“ upřesnila dr. Hendersonová. Nezapomněla přitom podotknout, že mezi významné faktory při určování rizika vzniku karcinomu prsu u konkrétní ženy se řadí její věk, rasa, rodinná anamnéza karcinomu prsu, proběhlá biopsie prsu a denzita prsní tkáně (viz BCSC Risk Calculator [4]).

Dr. Hendersonová závěrem uvedla, že výsledky této studie jsou ve shodě se závěry studií provedených v několika dalších zemích, např. v Dánsku, Španělsku a Velké Británii. Hlavní limitací studie byl fakt, že některé ženy se v průběhu studie odstěhovaly mimo území, na kterém byl průzkum prováděn, čímž vypadly ze sledování. Výzkumníci také nemohli nijak odhadnout či ověřit, kolik nádorů vzniklo z místa původního podezřelého mamografického nálezu a kolik z nich byly „přehlédnuté“ karcinomy z jiné oblasti téhož prsu či dokonce z druhého prsu.

Reference

1. Henderson LM, Hubbard RA, Sprague BL, Zhu W, Kerlikowske K. Increased risk of developing breast cancer after a false-positive screening mammogram. Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention 2015. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-15-0623
2. National Cancer Institute: Breast Cancer Surveillance Consortium (BCSC).
3. D’Orsi CJ, Sickles EA, Mendelson EB, Morris EA; et al. (2013). ACR BI-RADS® Atlas, Breast Imaging Reporting and Data System. Reston, VA: American College of Radiology.
4. National Cancer Institute: Breast Cancer Surveillance Consortium (BCSC) Risk Calculator.

klíčová slova: screeningová mamografie, falešně pozitivní výsledek, riziko vzniku karcinomu prsu