Celosvětový návrat ke kojení by mohl zabránit více než 800 000 úmrtí dětí a 20 000 úmrtí žen na karcinom prsu každoročně

Ilustrační obrázek: shutterstock.com

V zemích s vysokými příjmy je po dobu prvních 12 měsíců života kojena pouze pětina dětí, v zemích s nízkými a středními příjmy je po dobu prvních 6 měsíců života výhradně kojena jen třetina dětí. Milionům dětí na celém světě se tak nedostává výhod, které by měly z delší doby kojení. Tyto poznatky pocházejí z dosud nejrozsáhlejší a nejdetailnější analýzy, která vyčíslila míru, současné trendy a výhody kojení v zemích celého světa, a byla publikována v odborném časopise The Lancet [1].

Podle nejnovějších odhadů by celosvětový návrat ke kojení mohl každoročně zabránit více než 800 000 úmrtí dětí, což odpovídá přibližně 13 % všech úmrtí u dětí do dvou let věku; u žen by se navíc každoročně dalo předejít přibližně 20 000 úmrtí na karcinom prsu. Ačkoli kojení je jedním z nejúčinnějších preventivních opatření pro děti i matky, ať už žijí kdekoli, dnešní společnost si zjevně neuvědomuje jeho zásadní dopad na zdraví populace, upozornili autoři studie.

„Zvláště v ekonomicky vyspělejších zemích je široce rozšířená představa, že výhody kojení se vztahují pouze na chudé země. To je ale naprostý nesmysl,“ uvedl prof. Cesar Victora z brazilské Universidade Federal de Pelotas, který celou analýzu koordinoval. „Výsledky naší práce jasně ukazují, že kojení zachraňuje životy a šetří finanční prostředky ve všech zemích – bohatých i chudých. Proto je důležitější než kdy dříve, abychom se tímto tématem zabývali celosvětově.“

Analýza údajů z 28 systematických přehledových studií a metaanalýz, z nichž 22 bylo zadáno speciálně pro tento výzkum, poukazuje na to, že kojení má nejen mnoho zdravotních přínosů pro děti i matky, ale i dramatický efekt na očekávanou délku života. Například v zemích s vysokými příjmy snižuje kojení riziko syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS) o více než třetinu, zatímco v zemích s nízkými a středními příjmy by kojení mohlo zabránit přibližně polovině případů průjmových epizod a třetině případů infekcí dýchacích cest. Kojení rovněž zvyšuje inteligenci dětí, v pozdějším životě je pak může chránit proti obezitě a diabetu. Co se týče zdraví matek, delší doba kojení snižuje riziko vzniku karcinomu prsu a vaječníku.

Pro podporu kojení existují i pádné ekonomické argumenty. V rámci analýzy bylo uskutečněno modelování, jehož cílem bylo vyčíslit celosvětové hospodářské ztráty zapříčiněné nižšími kognitivními schopnostmi populace v důsledku nekojení. Tyto ztráty dosáhly jen v roce 2012 závratných 302 mld. USD, což odpovídá 0,49 % celosvětového HDP. Při samostatném hodnocení vysokopříjmových zemí tyto ztráty činily 231,4 mld. USD, což odpovídá 0,53 % jejich HDP.

Autoři dále spočítali, že pokud by se ve vybraných zemích u dětí do 6 měsíců věku podařilo zvýšit míru kojení na 90 % (USA, Čína, Brazílie), nebo alespoň 45 % (Velká Británie), výrazně by klesly náklady na léčbu relativně rozšířených dětských nemocí, jako je např. zápal plic, průjem či astma, a zdravotnické systémy jednotlivých zemí by tak mohly ušetřit přinejmenším 2,45 mld. USD (USA), 29,5 mil. USD (Velká Británie), 223,6 mil. USD (Čína) a 6,0 mil. USD (Brazílie).

Míra kojení je však celosvětově nízká, zvláště pak ve vysokopříjmových zemích. Mezi země s celosvětově nejnižší mírou kojení dětí ve věku 12 měsíců se řadí např. Velká Británie (<1 %), Irsko (2 %) a Dánsko (3 %). „Kojení je jedním z mála pozitivních faktorů na lidské zdraví, které se běžněji vyskytují v chudých zemích ve srovnání s bohatými. V chudých zemích je pak kojení běžnější u chudých matek,“ vysvětluje prof. Victora. „Je nesporným faktem, že pokud by přestaly kojit i chudé matky v chudých zemích, rozdíly v přežití dětí z chudých a bohatých zemí by byly ještě propastnější. Doufáme, že naše poznatky ujistí politické činitele, že rychlý návrat ke kojení je realistický a uskutečnitelný, a že nebude trvat celou další generaci, než se tak stane.“

Již v roce 1981 Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly, WHA) na svém 34. zasedání přijalo rezoluci WHA34.22, která schvaluje Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (International Code of Marketing of Breastmilk Substitutes) [2]. Účelem tohoto kodexu je chránit veřejnost před agresivními marketingovými strategiemi výrobců kojeneckých výživ (tzv. „umělého mléka“), jenže jeho realizace, prosazování i monitorování v jednotlivých zemích jsou často velmi slabé. Ve skutečnosti tak silný marketing náhražek mateřského mléka podkopává úsilí o zvýšení míry kojení: odhaduje se, že do roku 2019 celosvětové zisky z prodeje umělého mléka dosáhnou závratných 70,6 mld. USD.

„Nasycení trhů ve vysokopříjmových zemích přimělo výrobce kojeneckých výživ ke snaze proniknout na trhy středně- a nízkopříjmových zemí. Téměř veškerý nárůst prodeje standardních kojeneckých výživ (do 6 měsíců věku) v dohledné budoucnosti je očekáván právě v nízko- a středněpříjmových zemích, kde je současná spotřeba nízká,“ vysvětlil dr. Nigel Rollins z Oddělení zdraví matek, novorozenců, dětí a adolescentů (Department of Maternal, Newborn, Child and Adolescent Health) Světové zdravotnické organizace (WHO), který je spoluautorem studie.

Například v zemích Blízkého východu a Afriky se v letech 2014–2019 očekává nárůst spotřeby standardních kojeneckých výživ o 7 %. U vysokopříjmových zemí se naopak předpokládá, že růst spotřeby bude poháněn prodejem pokračovacích mlék pro batolata: odhaduje se, že do roku 2019 vzrostou tyto prodeje o 15 %.

Celou problematiku ještě zhoršuje fakt, že národní vlády ani mezinárodní organizace neinvestují dostatečné množství úsilí a finančních prostředků do ochrany, osvěty a podpory kojení. „Podpora kojení se v současné době soustředí na to, že povzbuzuje ženy, aby kojily. Jenže matky v mnoha zemích k tomu nemají potřebné ekonomické ani sociální podmínky, jako je zejména vstřícné zdravotnictví, adekvátní délka mateřské dovolené, úprava pracovního prostředí či laktační poradenství,“ uvedl dr. Rollins.

Prof. Victora shrnul výsledky nejnovějšího výzkumu slovy: „Stále panuje mylná představa, že mateřské mléko se dá nahradit uměle vyrobenými produkty, aniž by to mělo jakýkoli škodlivý dopad. Nově publikované poznatky, na kterých se podíleli špičkoví odborníci v této oblasti, nás však nenechávají na pochybách, že rozhodnutí nekojit má dalekosáhlý a dlouhodobý negativní dopad nejen na zdraví, výživu a vývoj dítěte, ale také na zdraví matky.“

Reference

1. The Lancet Series: Breastfeeding. The Lancet 2016.
2. International Code of Marketing of Breastmilk Substitutes. Geneva: World Health Organization, 1981. ISBN 92-4-154160-1.

klíčová slova: kojení, naděje dožití, inteligence, zhoubné nádory prsu, zhoubné nádory vaječníku