21 let mamografického screeningu v ČR: srovnatelné výsledky s vyspělými evropskými zeměmi

13. 11. 2023 | Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU)

Ve dnech 26.–27. října 2023 se v Brně již tradičně konala každoroční konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“. Jejího 21. ročníku se zúčastnilo více než 130 lékařů, radiologických asistentů, sester a dalších odborníků na mamografický screening z celé ČR. Účelem tohoto pravidelného setkávání je zhodnocení práce akreditovaných center mamografického screeningu v předchozím roce, prezentace dosavadních výsledků Národního programu screeningu karcinomu prsu v České republice a v neposlední řadě i vzájemná výměna zkušeností mezi jednotlivými centry.

Fotografie: IBA LF MU

I letos konferenci osobně zahájil prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., který se nejen problematikou screeningu zhoubných nádorů dlouhá léta zabýval v Senátu PČR. Převážnou většinu účastníků konference však tvořili lékaři a radiologičtí asistenti, kteří pracují v akreditovaných centrech mamografického screeningu. V následujících bodech jsou shrnuty nejdůležitější poznatky, které zazněly během setkání.

Mamografický screening v České republice v roce 2022

Program mamografického screeningu funguje v ČR nepřetržitě od roku 2002, tedy již 21 let.
Tento program je plně organizovaný, s jasně definovanými pravidly a sítí kontrolovaných akreditovaných center. Bez kvalitních screeningových center by program nemohl fungovat. Nedílnou součástí programu je systém informační podpory, který umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci. Informační podporu zajišťuje již od začátku programu IBA LF MU.
Pokrytí cílové populace (tzn. žen ve věku 45–69 let) mamografickým screeningem v roce 2022 dosáhlo 61,7 %. Od roku 2008 je screeningem pokryta přibližně polovina populace ve věku 45–69 let. V posledních letech se pokrytí stabilizovalo na hodnotě přes 60 %; v letech 2020 a 2021 mírně pokleslo, což bylo způsobeno pandemií COVID-19 (obr. 1).
V roce 2022 bylo vyšetřeno 758 140 žen, což představuje mírný nárůst oproti předchozímu roku (obr. 2). Počet vyšetření v čase roste; výjimkou jsou právě roky 2020 a 2021, které byly specifické z důvodu pandemie COVID-19. Relevantním údajem hodnocení trendu účasti je pokrytí mamografickým screeningem (viz předchozí bod).
Od roku 2002, kdy byl v ČR zahájen organizovaný program mamografického screeningu, byl u 61 971 žen odhalen zhoubný nádor prsu. Drtivá většina z těchto nádorů byla odhalena v časných stadiích, což bylo předpokladem pro úspěšnou léčbu.
Program mamografického screeningu významně ovlivňuje populační epidemiologii karcinomu prsu. Dlouhodobě klesající mortalita tohoto onemocnění při rostoucí incidenci svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění (obr. 3).
Po věkové standardizaci incidence a mortality karcinomu prsu sledujeme v posledních deseti letech ještě výraznější pokles mortality (obr. 4).
Dlouhodobě se zvyšuje podíl zhoubných nádorů prsu diagnostikovaných v klinickém stadiu I, kdy je relativní 5leté přežití takřka 100% (obr. 5).
V celé populaci postupně roste zastoupení stadia I (50,2 %). V samotném screeningovém programu jsou v prvním stadiu nalezeny tři čtvrtiny onemocnění (obr. 6).
Mezi diagnostikovanými nálezy výrazně převládají nádory malé velikosti a v časném stadiu (Ca in situ: 11,7 %, T1: 64,3 %; obr. 2).
Kvalita a bezpečnost screeningového programu je pečlivě monitorována v jednotlivých akreditovaných centrech pomocí standardizovaných indikátorů kvality. Akreditovaná centra aktuálně vykazují velmi dobré a vyrovnané výsledky v záchytu nádorů.
V porovnání s vyspělými evropskými zeměmi je však podíl doplňujících vyšetření (further assessment rate) v České republice velmi vysoký (u různých věkových skupin se pohybuje mezi 9,6 a 17,8 %, viz obr. 7) a výrazně převyšuje hodnotu doporučovanou ve stávajících evropských guidelines (do 7 %) [1].
V jednotlivých krajích ČR pozorujeme rozdílné hodnoty pokrytí cílové populace mamografickým screeningem (obr. 8). Dlouhodobě nejúspěšnější je Kraj Vysočina. Ve většině krajů sledujeme v posledních letech stabilizaci či pokles ve vývoji pokrytí. Výsledky v letech 2020 a 2021 byly ovlivněny pandemií COVID-19, kdy došlo k poklesu pokrytí napříč téměř všemi kraji.

Ke stažení

V tabulce jsou uvedeny prezentace přednášejících, kteří dali souhlas ke zveřejnění. Kliknutím na odkaz si můžete vybranou prezentaci stáhnout do svého počítače.

Autoři	Prezentovaný příspěvek
J. Daneš	Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2022 ( PDF soubor, 783 kB)
M. Skovajsová	Hodnocení kvality v centrech v roce 2022 ( PDF soubor, 273 kB)
O. Májek	20 let programu screeningu karcinomu prsu ČR v datech ( PDF soubor, 1.6 MB)
M. Skovajsová	Nově diagnostikovaná pacientka – kde končí povinnost screeningového centra? ( PDF soubor, 1.1 MB)
J. Daneš, L. Veverková	Umělá inteligence (AI) – praktické zkušenosti, přínos, financování, možná rizika ( PDF soubor, 1.0 MB)
Š. Pokorná	Činnosti v oblasti osvětových kampaní, spolupráce AMA a Aliance žen s rakovinou prsu ( PDF soubor, 1.3 MB)
K. Hejduk	Činnost Komise pro program screeningu karcinomu prsu, role koordinátorů a NSC ( PDF soubor, 674 kB)
J. Daneš	Změny Doporučeného standardu (Věstník), NRS a podmínek reakreditace pracovišť ( PDF soubor, 94 kB)
D. Klimeš	Aktuální informace ze sběru a validace dat center na IBA LF MU a budoucnost sběru dat na ÚZIS ČR ( PDF soubor, 279 kB)
J. Mužík	Připravenost NOR ČR jako součást systému pro evaluaci mamografického screeningu ( PDF soubor, 1.9 MB)
R. Chloupková	Datový portál screeningových programů – aktuální data mamografického screeningu ( PDF soubor, 808 kB)
M. Ambrožová, L. Veverková	Zvaní žen v centrech a dopad na jejich účast ( PDF soubor, 364 kB)
Š. Pokorná	Rok 2023 v Alianci žen s rakovinou prsu ( PDF soubor, 937 kB)
N. Pazderová	Bellis – mladé ženy s rakovinou prsu v roce 2023 ( PDF soubor, 4.9 MB)