Konzumace potravin s nízkou výživovou kvalitou je spojena s vyšším rizikem vzniku zhoubného nádoru

Ilustrační obrázek: Pixabay (pexels.com)

Hlavní autorkou této rozsáhlé mezinárodní studie studie je dr. Mélanie Deschasauxová z Francouzského národního institutu zdraví a lékařského výzkumu (Inserm). Autoři upozorňují na to, že ačkoli systém označování výživové hodnoty potravin v některých evropských zemích alespoň do jisté míry funguje, jeho potenciál není ani zdaleka využit v plné míře.

Francouzský systém Nutri-Score [3] spočívá v pětibarevném označování obalů potravin a zjednodušeně popisuje výživovou kvalitu dané potraviny: tmavě zelená barva odpovídá potravinám s nejvyšší výživovou kvalitou, zatímco tmavě červená upozorňuje na potraviny s nejnižší výživovou kvalitou. Tento skórovací systém je odvozen z modifikované verze systému nutričního profilování potravin, který vypracovala britská agentura pro kontrolu potravin (Food Standards Agency, FSA). V odborné literatuře je Nutri-Score označován zkratkou FSAm-NPS (Food Standards Agency Nutrient Profiling System, modified version), narozdíl od původní verze FSA-NPS (Food Standards Agency Nutrient Profiling System, original version).

Účinnější pomoc spotřebitelům ve smyslu výběru zdravějších potravin by mohla sehrát zásadní roli v prevenci zhoubných nádorů a dalších chronických onemocnění. Pětibarevný systém označování potravin se od roku 2017 používá ve Francii, letos v létě jej přijala i Belgie. Vzájemnou souvislostí mezi konzumací potravin s vysokým a nízkým skóre FSAm-NPS se již zabývalo několik menších evropských studií (na celonárodní nebo regionální úrovni), dosud však nebyla provedena studie srovnávající rozdílné evropské populace.

Dr. Deschasauxová společně se svými kolegy analyzovala údaje o konzumovaných potravinách, které pocházely od 471 495 dospělých účastníků studie EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition) [4] a byly nashromážděny v letech 1992–2014; medián délky sledování byl 15,3 roku. Mezi účastníky se za tuto dobu vyskytlo celkem 49 794 nových případů zhoubných nádorů, z nichž nejčastější byly karcinom prsu (12 063 případů), karcinom prostaty (6 745 případů) a kolorektální karcinom (5 806 případů). Výzkumníci pak způsobu stravování každého účastníka přiřadili tzv. FSAm-NPS Dietary Index (DI) a pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik popsali asociace mezi FSAm-NPS DI a rizikem vzniku zhoubného nádoru.

Autoři studie dospěli k závěru, že vyšší hodnota FSAm-NPS DI (odrážející nižší výživovou kvalitu konzumovaných potravin) je spojena s vyšším celkovým rizikem vzniku zhoubného nádoru. Podrobnější analýza odhalila, že vyšší FSAm-NPS DI je spojeno zejména s vyšším rizikem vzniku kolorektálního karcinomu, zhoubných nádorů horních cest dýchacích a žaludku, karcinomu plic u mužů, a v neposlední řadě zhoubných nádorů jater a postmenopauzálního karcinomu plic u žen. Hlavní limitací studie byl fakt, že údaje byly sbírány z dotazníků, které účastníci vyplnili sami, a to pouze jednou (v době vstupu do studie).

V závěru studie autoři uvádějí, že jejich zjištění „potvrzuje významnost FSAm-NPS jakožto systému nutričního profilování potravin, který lze úspěšně využívat k označování obalů potravin i k dalším výživovým opatřením v oblasti veřejného zdraví.“

Reference

1. Deschasaux M, Huybrechts I, Murphy N, Julia C, Hercberg S, Srour B, et al. Nutritional quality of food as represented by the FSAm-NPS nutrient profiling system underlying the Nutri-Score label and cancer risk in Europe: Results from the EPIC prospective cohort study. PLoS Medicine 2018. doi: 10.1371/journal.pmed.1002651
2. Nutrient Profiling (odkaz vede na oficiální www stránky Světové zdravotnické organizace)
3. Nutri-Score (odkaz vede do francouzské verze Wikipedie)
4. EPIC – European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition

klíčová slova: systém nutričního profilování potravin, výživová kvalita, označování potravin, onkologická prevence