Máme organizované screeningové programy a špičková onkologická centra. Bez účasti pacientů to ale nepůjde

12. 3. 2010 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU)

Česká republika disponuje léčebnou péčí v oblasti onkologie na evropské úrovni a má také zavedeny tři preventivní screeningové programy pro záchyt zhoubných nádorů prsu, děložního hrdla a kolorekta. Přesto je třeba investovat ještě mnoho práce, času a financí do toho, abychom mohli tyto programy prohlásit za úspěšné, fungující a využívané většinou cílové populace. V tomto duchu se nesla vystoupení odborníků i zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR na konferenci Národní programy screeningu zhoubných nádorů v ČR, která se konala 11. března 2010 v Plzni.

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Screeningové programy sice mají za sebou různou dobu fungování a cestu k termínu „organizovaný“, nicméně jedno mají společné – velkou zásluhu na tom, že existují, má entuziasmus členů odborných společností, které je zaštiťují. Díky němu se podařilo vybudovat síť screeningových pracovišť a dát programům i odpovídající datové a informační zázemí. Největším problémem je však účast pacientů – i v nejúspěšnějším screeningu, mamárním, v cílové populaci jen slabě přesahuje 50 %. Jak však přimět Čechy, aby překonali obavy a neochotu přijmout spoluzodpovědnost za své zdraví?

„Prvním krok máme za sebou – mají to zadarmo. Nechápu, že ještě nestojí ve frontách před zdravotnickými zařízeními,“ glosoval s trochu hořkým úsměvem bezplatnou účast na screeningovém vyšetření předseda České onkologické společnosti ČLS JEP prof. Jiří Vorlíček. K intenzivnější kampani mezi širokou veřejností by však nyní měly přispět peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jak prohlásila v Plzni ministryně zdravotnictví Dr. Dana Jurásková. „Češi se chovají málo preventabilně, jsou zvyklí, že se o ně někdo postará. To je třeba změnit, např. adresným zvaním lidí k lékaři,“ řekla ministryně.

Účastníky konference přivítala v úvodu Ing. Jaroslava Kunová, ředitelka FN Plzeň. Jednotlivé screeningové programy pak představili zástupci jednotlivých odborných společností.

Prof. Miroslav Zavoral z Rady pro screening kolorektálního karcinomu vyzdvihl vzrůstající počet adenomových polypů, které byly odstraněny při screeningových kolonoskopiích. „Adenomový polyp, a tedy velmi pravděpodobný budoucí zhoubný nádor, byl zachycen při každé třetí provedené kolonoskopii. Od roku 2006 jsme tak u více než 8 tisíc pacientů zabránili možnému rozvoji rakoviny tlustého střeva a konečníku.“ Ocenil také aktivní přístup endoskopických pracovišť a fungující spolupráci mezi odbornostmi, které jsou do kolorektálního screeningu zapojeny, tedy praktických lékařů, gynekologů a gastroenterologů.

Mamární screening běží v naší republice již od roku 2002 a prof. Jan Daneš, předseda Komise odborníků pro mamární diagnostiku, mohl díky tomu představit v rámci všech tří programů nejucelenější výsledky a výzvy do budoucna, včetně snížení podílu šedého screeningu a zajištění stabilní finanční podpory pro organizaci programu a jeho informační zázemí. Informoval také o v posledních letech stagnující účast klientek.

Účast pacientek však je problémem i u screeningu cervikálního, a to především u těch ve věku nad 60 let, kdy přestávají docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, jak poznamenal MUDr. Aleš Skřivánek z České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Zde je třeba zapojit lékaře praktické, k nimž tyto starší pacientky dochází.

Doc. Jaroslava Dušková ze Společnosti českých patologů a Společnosti pro klinickou cytologii ve svém příspěvku správně poznamenala, že ani jeden ze screeningových programů se neobejde bez patologů a cytologů, kteří nálezy hodnotí. V případě cervikálního screeningu jsou to navíc právě cytologické laboratoře, kdo sbírá a zasílá data k centrálnímu zpracování.

Problematiku epidemiologie a především rostoucí prevalence onkologických onemocnění prezentoval doc. Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýz MU. Ten také ocenil práci všech, kteří data ze screeningů poskytují, a možnost validace těchto dat díky nedávno nastolené spolupráci s plátci zdravotní péče.

Velkou roli mají při prevenci nejen onkologických onemocnění praktičtí lékaři, jak ostatně dokumentovalo i vystoupení doc. Bohuslava Seiferta ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Právě při návštěvě praktického lékaře se nejspíše podaří „popíchnout“ pacienta ke screeningovému vyšetření, u kolorektálního screeningu jsou navíc praktici jednoznačně první instancí, u níž proces začíná. Praktický lékař také může uplatňovat prevenci u každého pacienta komplexně, nikoliv odděleně.

MUDr. Miroslava Skovajsová z Komise odborníků pro mamární diagnostiku se ve svém příspěvku zaměřila především na kritéria pro akreditaci mamografických center a indikátory kvality jimi poskytované péče. Důraz je kladen na technické vybavení pracovišť i zkušenosti personálu. Každé centrum také dostává jednou za rok podrobné hodnocení své činnosti a porovnání indikátorů kvality s ostatními akreditovanými pracovišti mamárního screeningu.

Největší osvětové aktivity mezi odbornou i širokou veřejností v současné době zřejmě patří kolorektálnímu screeningu. Projekt regionálních odborných seminářů i turné nafukovacího střeva po České republice pořádané sdružením Onkomaják představil MUDr. Štěpán Suchánek, člen Rady pro screening kolorektálního karcinomu.

Poslední bod programu patřil informačním systémům screeningových programů a ukazatelům výkonnosti a kvality screeningových programů v podání RNDr. Ondřeje Májka z Institutu biostatistiky a analýz MU. Ten přítomným ukázal, na jakých úrovních lze tyto programy hodnotit a jaké ukazatele lze pro hodnocení použít.

Řečníci se vesměs shodli, že vedle odborného zajištění se fungující organizovaný screening neobejde bez stabilního datového zázemí a informované veřejnosti. Právě na tyto účely by podle ministryně zdravotnictví mělo jít v následujících letech až 100 milionů korun z evropských fondů.

Věřme, že se opravdu podaří uskutečnit smělé plány, jak dostat Čechy k preventivním vyšetřením. Odborné zázemí pro to zde díky aktivnímu přístupu odborných lékařských společností nepochybně existuje.