Nový molekulární marker možná určí, zda na rakovinu prsu zabere chemoterapie
28. 7. 2010 | Tisková zpráva British Journal of CancerTým britských vědců odhalil nový prediktivní marker, který by mohl pomáhat lékařům s rozhodováním, zda konkrétní pacientce s rakovinou prsu nasadit či nenasadit chemoterapii [1].
Ilustrační obrázek: istockphoto.com
Příslušná studie byla dnes (28. 7. 2010) publikována v odborném časopise British Journal of Cancer a vysvětluje, proč byl tento molekulární marker zvolen jako nezávislý faktor při posuzování jednotlivých případů karcinomu prsu.
Výzkumníci zjistili, že čím více markeru zvaného BCL2 bylo nalezeno u pacientek s raným stadiem rakoviny prsu, tím vyšší byla jejich šance na přežití. To by mohlo lékařům pomoci odhadnout, zda by nasazení chemoterapie přineslo pacientce užitek – což je často velké dilema onkologů při léčbě rakoviny prsu.
Hlavní autorkou studie je Dr. Sarah-Jane Dawsonová, která působí na Cambridge Research Institute. Dr. Dawsonová potvrdila: „Dnes máme k dispozici jen omezený počet možností, jak odhadnout prognózu u žen, které byly diagnostikovány s raným stadiem rakoviny prsu. Proto naléhavě potřebujeme nové markery. BCL2 nám poskytuje významnou doplňující prognostickou informaci, která možná pomůže lékařům při rozhodování o nasazení chemoterapie.“
Rakovina prsu je obvykle léčena kombinací různých přístupů: uplatňuje se chirurgie, hormonální terapie, radioterapie, chemoterapie a biologická léčba. Konkrétní léčebný přístup se přitom odvíjí od výsledků celé řady prediktivních markerů. Proto je velmi vítán každý spolehlivý test, který by pomohl lékařům s rozhodováním, jakou léčbu nasadit.
BCL2 byl až dosud spojován s přítomností estrogenních receptorů, ale zatím nebyl uznáván jako nezávislý marker. Prostřednictvím BCL2 je přitom možné předvídat, zda chemoterapie bude přínosem pro určitou pacientku, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého pohledu – i když se třeba po mnoha letech objeví recidiva onemocnění. Z tohoto pohledu by test na BCL2 byl pro lékaře obzvláště užitečný.
Ve zmiňované studii bylo vyšetřeno 11 212 pacientek s raným stadiem rakoviny prsu, které již podstoupily léčbu. V úvahu byly brány i jiné prediktivní markery, jako je např. velikost nádoru a histopatologický grading, zda se rakovina rozšířila do lymfatických uzlin, či stav estrogenních receptorů.
ER-pozitivní karcinom prsu znamená, že u nádorových buněk byly zjištěny estrogenní receptory (ER). Tyto receptory vychytávají estrogen, čímž podporují růst nádoru.
Test na BCL2 se již dlouho uplatňuje u nemocí krve. Ve srovnání s ostatními prediktory, které musí procházet zdlouhavými a finančně náročnými klinickými studiemi, je to jednoduchý a levný test.
Dr. Lesley Walkerová z britské organizace Cancer Research UK poznamenala: „Chemoterapie představuje pro většinu onkologických pacientů nepříjemnou zkušenost. Tato studie by mohla pomoci lékařům odhadnout, zda konkrétní pacientka skutečně bude mít z takové léčby užitek, a řada pacientek by byla ušetřena nepříjemných – a hlavně zbytečných – vedlejších účinků. Tato studie se řadí k nejrozsáhlejším svého druhu, a pomocí retrospektivního pohledu na jednotlivé případy rakoviny prsu pomáhá určit úlohu BCL2. Ještě však bude zapotřebí dalšího výzkumu s pacientkami, které zatím nepodstoupily léčbu: jedině tak bude možné prokázat, jak lze výsledky BCL2 testů nejlépe zužitkovat k prospěchu těchto pacientek.“
Reference
- Dawson SJ, Makretsov N, et al. BCL2 in breast cancer: a favourable prognostic marker across molecular subtypes and independent of adjuvant therapy received. British Journal of Cancer 2010; 103(5): 668–675. doi: 10.1038/sj.bjc.6605736.
klíčová slova: BCL2, molekulární marker, rakovina prsu