10 let mamografického screeningu v ČR: úspěchy a nedostatky

4. 12. 2012 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Již 10. ročník konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“ se konal 30. listopadu 2012 v brněnském hotelu International. Na tomto každoročním setkání, které je určeno lékařům a radiologickým asistentům z akreditovaných screeningových center v České republice, opět zazněla řada povzbudivých a optimistických prezentací o stavu mamografického screeningu v ČR.

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Pozvání na konferenci přijala PaedDr. Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu PČR a 1. viceprezidentka Svazu pacientů České republiky. V následujících bodech jsou shrnuta nejdůležitější fakta, která zazněla během setkání.

Mamografický screeningový program funguje v ČR již 10 let.
Tento program je plně organizovaný, s jasně definovanými pravidly a sítí kontrolovaných akreditovaných center. Bez kvalitních screeningových center by se program v žádném případě neobešel. Za svou úspěšnost však program vděčí z velké části systému informační podpory, která umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci. Informační podporu zajišťuje Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU).
Od roku 2002 bylo provedeno 3 611 597 screeningových mamografií, bylo zachyceno 17 952 zhoubných nádorů prsu, z toho cca 70 % v časných stadiích. Nádor zachycený v časném stadiu přitom znamená výraznou úsporu pro zdravotnický systém, minimální léčebnou zátěž pro pacientku a vynikající šanci na dlouholeté přežití – ve srovnání s pozdě zachycenými nádory (drahá léčba, výrazná zátěž pro pacientku, špatná šance na přežití).
Program významně ovlivňuje populační epidemiologii onemocnění: incidence roste, mortalita je stabilní, což svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění. Drtivá většina karcinomů je v rámci screeningového programu detekována v časném stadiu, takto detekované pacientky jsou účinně léčeny a jejich relativní pětileté přežití dosahuje téměř 100 %.
Účinnost programu se projevuje i při srovnání přežití pacientek s karcinomem prsu v 80. letech (před zavedením moderních mamografů a metod léčby), v 90. letech (rozmach šedého screeningu) a od roku 2002 dále (začátek organizovaného screeningu). Přežití dosahuje jednoznačně nejvyšších hodnot od roku 2002, kdy byl zaveden organizovaný program mamografického screeningu.
Pokrytí cílové populace rychle rostlo až do roku 2009, kdy se poprvé podařilo dosáhnout polovičního pokrytí cílové populace. Od té doby pokrytí stagnuje nebo roste jen mírně (aktuální pokrytí činí 54,4 %). Většího pokrytí cílové populace zřejmě již nelze dosáhnout, nebude-li zaveden systém adresného zvaní.
Výběrová komise doporučila k financování projekt EU č. CZ.1.06/3.2.01/07.06904, nazvaný „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“. Zdravotní pojišťovny budou adresně zvát klienty ke screeningovému vyšetření, od čehož se očekává výrazné zvýšení účasti ve screeningu.
Kvalita a bezpečnost screeningového programu je pečlivě monitorována na jednotlivých akreditovaných centrech pomocí standardizovaných indikátorů výkonnosti. Akreditovaná centra aktuálně vykazují velmi dobré a vyrovnané výsledky v záchytu nádorů, nicméně Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD) se v současné době zaměřuje především na opakovaná a doplňující vyšetření, která jsou v některých centrech indikována mnohem častěji, než by odpovídalo realitě při správném čtení mamogramů.

Prezentace přednášejících, kteří dali souhlas ke zveřejnění, jsou k dispozici ke stažení.