Jaké jsou přínosy a rizika screeningové mamografie prováděné v jednoletých a dvouletých intervalech?

Ilustrační obrázek: Victor L. (pexels.com)

V roce 2009 vydal U.S. Preventive Services Task Force (Pozn.) doporučení, aby u žen ve věkové kategorii 50–74 let byla prováděna mamografie ve dvouletých intervalech namísto dříve doporučovaných jedno- až dvouletých intervalů. Tato doporučení však nebrala v úvahu vliv jiných rizikových faktorů pro vznik rakoviny prsu než věk.

Dr. Karla Kerlikowske ze sanfranciské University of California se společně se svými kolegy snažila zjistit, zda přínosy (tzn. časná detekce onemocnění) a rizika (zejm. falešně pozitivní výsledek mamografického vyšetření nebo zbytečné doporučení na biopsii) se liší mezi vyšetřovanými ženami s přihlédnutím k jejich věku, denzitě prsní tkáně (mamografické denzitě) či postmenopauzálnímu užívání hormonální terapie.

Vědci analyzovali údaje nashromážděné od ledna 1994 do prosince 2008 v mamografických pracovištích, která jsou zapojena do sítě mamografických registrů označované jako Breast Cancer Surveillance Consortium (BCSC). Celkově byly vyhodnoceny údaje o 11 474 pacientkách s karcinomem prsu a o 922 624 zdravých ženách.

Autoři dospěli k závěru, že u žen ve věkové kategorii 50 74 let není mamografie ve dvouletých intervalech (ve srovnání s jednoletými intervaly) spojena s vyšším rizikem nálezu nádorů v pokročilém stadiu nebo větší velikosti, a to bez ohledu na mamografickou denzitu či užívání hormonální terapie. Výsledky však naznačují, že u žen ve věku 40–49 let s extrémně vysokou denzitou prsní tkáně je mamografie ve dvouletých intervalech spjata se zvýšeným rizikem nálezu karcinomu prsu v pokročilém stadiu (poměr šancí [OD] je 1,89) nebo velkého nádoru (OD je 2,39) – opět ve srovnání se screeningovou mamografií prováděnou v jednoletých intervalech.

Výsledky studie dále ukázaly, že kumulativní pravděpodobnost falešně pozitivního výsledku mamografického vyšetření byla zvýšená u žen s extrémně vysokou mamografickou denzitou, které chodily na každoroční screening a buď spadaly do věkové kategorie 40–49 let (65,5 %) nebo užívaly estrogen plus progesteron (65,8 %) a naopak byla nižší u žen ve věku 50–74 let, které chodily na mamografii jednou za dva nebo za tři roky a měly reziduální fibroglandulární strukturu prsní žlázy nebo vysoký podíl tukové tkáně v prsu.

V závěru studie autoři napsali: „Ženy ve věku 50–74 let – nezávisle na mamografické denzitě nebo užívání hormonální terapie – by měly i nadále chodit na screeningové vyšetření ve dvouletých intervalech, neboť ve srovnání s jednoletými intervaly jim nehrozí zvýšené riziko odhalení karcinomu prsu v pokročilém stadiu; ve dvouletých intervalech je však výrazně nižší kumulativní riziko falešně pozitivního výsledku mamografie a následného doporučení k bioptickému vyšetření. Ženy ve věku 40–49 let s extrémně vysokou denzitou prsní tkáně, které se rozhodnou pro každoroční screening, aby snížily své riziko odhalení onemocnění v pokročilém stadiu, by měly být informovány o tom, že každoroční screening je spojen s vyšší kumulativní pravděpodobností falešně pozitivního výsledku mamografie, což je nevyhnutelně dáno větším počtem screeningových vyšetření.“

Reference

1. Kerlikowske, K., Zhu, W. et al. (2013). Outcomes of screening mammography by frequency, breast density, and postmenopausal hormone therapy JAMA Internal Medicine DOI: 10.1001/jamainternmed.2013.307

Poznámka překladatele

• U.S. Preventive Services Task Force (USPSTF) je v USA „nezávislý panel expertů na primární péči a prevenci, který systematicky přezkoumává důkazy o efektivitě preventivních postupů v klinické praxi a vydává aktuální doporučení“.

klíčová slova: screeningová mamografie, screeningový interval, věk, denzita prsní tkáně, hormonální terapie