Konference Datový audit mamografického screeningu poosmé: jak zatočit s „šedým“ screeningem?

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Konferenci slavnostně zahájil senátor a zároveň samozřejmě onkolog prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Ve svém projevu vyzdvihl především svou osobní podporu nejen preventivním onkologickým programům, ale i Národnímu onkologickému registru, jehož data jsou naprosto klíčová pro hodnocení prevence, diagnostiky a péče v české onkologii.

Organizovaný screening zhoubných nádorů prsu běží v ČR již od roku 2002. Za tu dobu se podařilo mnohé: v roce 2008 program poprvé přesáhl 50% pokrytí cílové populace, při diagnóze setrvale roste podíl I. klinického stadia na úkor těch pokročilých a díky tomu zároveň klesá mortalita, a to navzdory celkově rostoucí incidenci onemocnění. Pacientky, u nichž je zhoubné onemocnění zachyceno v I. stadiu, přežívají dlouhodobě téměř ve 100 % případů. Nejen tyto údaje zmínil ve své přednášce prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., přednosta Radiodiagnostické kliniky VFN a člen Komise odborníků pro mamární diagnostiku. Ten zároveň poděkoval pracovištím, která aktivně zvou své klientky na opakovaná vyšetření, prezentoval rozdíly v pokrytí cílové populace v jednotlivých krajích a poprvé zmínil téma, které ten den opakovaně zaznívalo i v dalších příspěvcích – problematika tzv. „šedého“ screeningu, tedy praxe, kdy lékaři posílají klientky na preventivní mamografické vyšetření do neakreditovaných mamografických center, v nichž není zaručena kontrola kvality a bezpečnosti vyšetření a která tato vyšetření následně vykazují jako mamografii diagnostickou, nikoli screeningovou. Vedle již zmíněných rizik pro vyšetřované ženy to znamená i degradaci práce a snahy akreditovaných center a v neposlední řadě i zkreslení výsledků screeningového programu. Právě šedý screening je totiž zřejmě z velké části odpovědný za nižší pokrytí cílové populace žen v některých krajích. Jak ale zaznělo v odpolední přednášce MUDr. Miloslavy Dubovské z Všeobecné zdravotní pojišťovny, plátci zdravotní péče tuto praxi tolerovat nebudou a díky spolupráci všech účastníků screeningového programu a jeho informačnímu zázemí mají k dispozici prostředky, jak pracoviště provádějící šedý screening identifikovat a postihovat.

Informační zázemí screeningu bylo ostatně tématem několika samostatných prezentací RNDr. Ondřeje Májka a RNDr. Daniela Klimeše z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. RNDr. Májek představil nejen samotnou organizaci sběru dat a hodnocení kvality a bezpečnosti screeningového programu, ale i další výstupy, které jsou umožněny díky datům z mamografických center, Národního onkologického registru a od plátců zdravotní péče. Jedná se například o to, jak se organizovaný screeningový program dlouhodobě odráží v mortalitě na karcinom prsu, nebo o predikce počtu onkologických pacientek v následujících letech, což umožňuje zdravotním pojišťovnám mnohem lépe plánovat náklady na léčbu. RNDr. Klimeš pak provedl přítomné nejčastějšími chybami, jichž se pracovníci center při zadávání dat dopouštějí, a představil aktualizovanou verzi programu MaSc, kterou mají centra používající tento program k dispozici on-line.

Jak již bylo řečeno, centra zapojená do screeningového programu procházejí složitým akreditačním procesem a musí splňovat řadu náročných kritérií a indikátorů. Jejich plnění bylo hlavním tématem přednášky prim. MUDr. Heleny Bartoňkově z Masarykova onkologického ústavu. Mezi nejčastější indikátory méně kvalitní práce centra patří například vysoký počet klientek s vyžádaným doplňujícím vyšetřením. Na druhou stranu je třeba posuzovat plnění indikátorů u každého pracoviště komplexně a sledovat jejich trendy. Kolísání hodnot indikátorů může být leckdy jen chyba vyplývající z menšího počtu vyšetřených žen. Zde je třeba zdůraznit roli regionálních koordinátorů mamografického screeningu, kteří znají jednotlivá pracoviště nejlépe.

Dobře fungující screening ale není jen záležitostí center, plátců zdravotní péče nebo Ministerstva zdravotnictví. Především je nutné, aby se ho účastnily ty, o něž zde jde především – tedy ženy nad 45 let. Přestože pokrytí cílové populace již dosáhlo přibližně 50 %, stále nelze mluvit o dostatečné účasti. Zvýšení těchto čísel je evergreenem všech diskuzí o screeningových programech, nejen toho mamografického. Že nejúčinnější formou zřejmě bude aktivní zvaní žen k preventivním vyšetřením zdravotními pojišťovnami, na tom se shodlo více přednášejících. Lze tak učinit i relativně zábavnou formou, což dokumentovala primářka Mamma centra Medicon, a.s. MUDr. Miroslava Skovajsová. Ta zároveň představila akci „Ruku na prso“, která propaguje domácí samovyšetřování žen, a zmínila i osvětovou roli mladších klientek programu vůči starším příbuzným. Přítomné také informovala o chystaném kurzu prof. Tabára, který se koná v ČR příští rok a je mezi mamodiagnostiky velmi očekávanou událostí.

Otázka bezpečnosti a radiační ochrany na mamografických pracovištích byla tématem přednášky Evy Jursíkové ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Účastníci konference si tak mohli osvěžit přehled veškeré legislativy, která s touto oblastí souvisí, včetně toho, jakým způsobem kontroly SÚJB v centrech probíhají. Pozitivní je, že se zlepšuje kvalita přístrojů z hlediska obrazových výstupů i nižší zátěže pacientek zářením. Naopak je třeba řešit problémy, které se na pracovištích objevují v souvislosti s přechodem na digitální provoz.

Nejstarší ze tří onkologických preventivních programů lze tedy označit za dobře fungující a přinášející nezpochybnitelně pozitivní výsledky. Stále však zbývá mnoho práce především v souvislosti s potlačením tzv. šedého screeningu a při zvyšování účasti žen při preventivních vyšetřeních.

Všechny prezentace z 8. ročníku konference jsou k dispozici na stránce Datový audit mamografického screeningu v praxi.

Prezentace přednášejících, kteří dali souhlas ke zveřejnění, jsou k dispozici ke stažení.

Národní program mamografického screeningu v několika grafech

Fotogalerie

klíčová slova: datový audit, mamografický screening, konference