Pojišťovny začnou své klienty zvát na preventivní screeningová vyšetření v lednu 2014

4. 12. 2013 | Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ČR), Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU)

V lednu 2014 bude v České republice zahájeno adresné zvaní té části populace, která spadá do rizikového věku a dosud se neúčastnila screeningového programu zaměřeného na časnou detekci jednoho ze tří typů zhoubných nádorů. Ve spolupráci s plátci zdravotní péče vypracoval metodiku adresného zvaní Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Spuštění projektu „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“ bylo oznámeno na tiskové konferenci, která se konala v úterý 3. prosince 2013 na Ministerstvu zdravotnictví.

MUDr. Martin Holcát, MBA, ministr zdravotnictví ČR v letech 2013–2014 (Fotografie: MZ ČR)

Výskyt zhoubných nádorů má u populace v České republice dlouhodobě vzrůstající tendenci. Celkově průměrný počet všech nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v letech 1995–1999 činil 58 632 ročně, v letech 2005–2009 pak 77 467 ročně, což představuje nárůst o 32 %. Významně rostoucí zátěž české populace lze pozorovat i u tří diagnóz, které jsou předmětem screeningových programů:

karcinom prsu (výskyt v roce 2010 v ČR: ženy 6 498 případů)
karcinom děložního hrdla (výskyt v roce 2010 v ČR: ženy 994 případů)
karcinom tlustého střeva a konečníku Výskyt v roce 2010 v ČR (výskyt v roce 2010 muži 4 907 případů, ženy 3 229 případů)

(Zdroj: Národní onkologický registr)

V České republice v současné době každoročně onemocní rakovinou prsu více než 6 000 žen, rakovinou děložního hrdla přibližně 1 000 žen a rakovinou tlustého střeva přibližně 8 000 osob. Na rakovinu prsu pak každoročně umírá přibližně 2 000 žen, na rakovinu děložního hrdla přibližně 400 žen a více než 4 000 mužů a žen umírá na rakovinu tlustého střeva. Značné procento zjištěných karcinomů se nachází již ve třetím nebo čtvrtém (tedy nejtěžším) stadiu, kdy jsou vyhlídky pacientů na úplné vyléčení výrazně nižší.

Všechny tyto nepříznivé ukazatele jsou ve vyspělých zemích Evropy významně nižší, a to právě díky celoplošně organizovaným screeningovým programům, které ročně navštíví až 90 % cílové populace. Zkušenosti ze zemí jako jsou Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Německo nebo Velká Británie ukazují, že celoplošná organizace screeningových programů zvýší návštěvnost a v dlouhodobé perspektivě sníží výskyt těchto závažných onemocnění.

Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo projekt „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“. Projekt se skládá ze dvou základních částí. Již v lednu bude zahájeno tzv. adresné zvaní, na němž participují všechny zdravotní pojišťovny. Právě ty by měly oslovovat vybrané pojištěnce s výzvou k účasti na preventivním screeningovém vyšetření. Díky adresnému zvaní bude v následujícím roce a půl osloveno přibližně 3,5 milionu pojištěnců s výzvou k návštěvě preventivního vyšetření. Adresné zvaní bude podpořeno celorepublikovou informační kampaní. Ta bude upozorňovat pojištěnce na nutnost péče o své zdraví.

Ukončení projektu je stanoveno na 30. 6. 2015. Rozpočet projektu byl schválen v celkové výši cca 107 mil. Kč. Na samotné adresné zvaní je vyčleněno přibližně 62 mil. Kč. Projekt je z 85 % financován z evropských zdrojů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Adresné zvaní

Pojišťovny zajistí odeslání adresných výzev pojištěncům z cílových skupin formou dopisů (vzory dopisů jsou pro všechny pojišťovny totožné). Obesílání vybraných pojištěnců bude zahájeno v lednu 2014, realizováno bude v pravidelných intervalech, tj. jedenkrát za měsíc, kdy se bude týkat vždy těch pojištěnců z cílové skupiny, kteří mají v daném období narozeniny. Pokud se pojištěnec na vyšetření po obdržení první výzvy nedostaví, pojišťovna jej osloví opakovaně.

Cílové skupiny (definované Expertním týmem):

CA prsu - ženy ve věku od 45 let do 70 let
CA děložního hrdla - ženy ve věku od 25 let do 70 let
CA kolorekta - muži a ženy ve věku od 50 let do 70 let

Horní věková hranice 70 let pro účely adresného zvaní v rámci tohoto projektu byla zvolena z důvodu maximálního dopadu na snižování úmrtnosti ve všech třech typech screeningových programů. I nadále budou ovšem probíhat screeningová vyšetření bez omezení horní věkové hranice, bezplatně a v dikci registrujících lékařů primární péče, hlavně praktických lékařů a gynekologů.

Informační kampaň

V rámci komunikační kampaně bude vyzvednuta úloha prevence se zaměřením na včasnost zachycení onemocnění v raném stadiu, kdy prognóza úspěšného vyléčení takového onemocnění je mnohonásobně vyšší, nežli při zjištění onemocnění v pokročilém stadiu. Celorepubliková informační kampaň bude realizována prostřednictvím televizních a rozhlasových spotů, její součástí bude i krátký vzdělávací film, který bude promítán například v čekárnách ve zdravotnických zařízeních. Dále půjde o inzerci v denících a dalších periodikách, informační bannery na webových portálech, leporelo, které bude k dispozici návštěvníkům zdravotnických zařízení, lékáren atd. Zřízena bude internetová stránka projektu, na které budou podrobné informace o onemocněních samotných, tak i odkazy na stávající oficiální webové portály www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.

Cíle projektu

Projekt si klade za cíl zejména celkové zvýšení návštěvnosti screeningových programů v České republice. V dlouhodobé perspektivě by díky tomu mělo dojít ke snížení výskytu karcinomu prsu, děložního hrdla a kolorekta v pozdních stádiích, snížení úmrtnosti a zvýšení průměrného přežití. Informační kampaň by měla přispět ke zvýšení zájmu obyvatel ČR o prevenci nádorových onemocnění obecně a ke zvýšení zájmu občanů ČR o aktivní přístup k péči o vlastní zdraví.

Účast na preventivních vyšetřeních u nás a ve světě

Pravidelných preventivních screeningových vyšetření se v České republice neúčastní plošně dostatečné množství obyvatel, kteří představují rizikovou a tedy cílovou skupinu.

Podle posledně dostupných údajů se screeningu karcinomu prsu v České republice zúčastnilo v roce 2010 pouze cca 51 % cílové populace. Pro srovnání ve vyspělých státech Evropské unie, kde navíc dlouhodobě funguje projekt adresného zvaní pacientů na preventivní vyšetření, je účast cílového obyvatelstva více jak 70 % a příkladem může být Nizozemí, kde se v roce 2006 k preventivním vyšetřením dostavilo 90 % cílových pacientů.

Screeningu rakoviny děložního hrdla se v roce 2010 v České republice zúčastnilo podle dostupných údajů 55 % cílové populace, v západních zemích Evropské unie se systémem adresného zvaní pak statistiky uvádí údaje kolem 70 % a více (Spojené království Velké Británie a Severního Irska pak za rok 2006 např. 80 % cílových pacientů).

Screeningu kolorektálního karcinomu se pak v České republice v roce 2008 zúčastnilo za rok 2010 pouze 23 % cílové populace, přičemž za minimální se běžně považuje účast alespoň 50 % cílových pacientů.

VZOR DOPISU

Vážená paní,

dovolujeme si Vás touto cestou informovat, že se naše zdravotní pojišťovna XXXXX zapojila do projektu realizovaného z podnětu Ministerstva zdravotnictví ČR

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy

Cílem projektu je předcházet nádorovým onemocněním a včas zachytit zhoubné nádory či chorobné změny, ze kterých se nádory mohou vyvinout.

Z přehledu Vámi čerpané zdravotní péče vyplývá, že jste v poslední době pravděpodobně neabsolvovala toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření:

mamografické vyšetření zaměřené na včasný záchyt zhoubného nádoru prsu.

V České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem prsu přibližně 6 000 žen, zhruba 2 000 jich této nemoci podlehne. Nemoc se velmi často podaří zachytit až v nejtěžším stádiu, kdy jsou vyhlídky na vyléčení výrazně nižší, než při včasném záchytu nemoci. Tomu lze předejít právě absolvováním preventivní prohlídky.

Chcete se nechat vyšetřit?

Pokud se rozhodnete absolvovat vyšetření, stačí se objednat u svého gynekologa či praktického lékaře na pravidelnou preventivní prohlídku. K lékaři (případně i k dalšímu vyšetření) přineste tento zvací dopis.

Prohlídka je plně hrazena ze zdravotního pojištění a je tedy pro Vás bezplatná!

Pokud nejste registrována u praktického lékaře či gynekologa, kontaktujte naši zákaznickou linku ………, nebo napište na email ………

Jestliže jste již byla někdy v minulosti léčena pro zhoubný nádor, na který je tato prevence cílena, považujte prosím pozvání na toto vyšetření za bezpředmětné.

Děkujeme Vám, že věnujete pozornost péči o své zdraví.

S pozdravem

ministr zdravotnictví ředitel/ generální ředitel

Zhoubnými nádory u nás každoročně onemocní téměř 80 000 lidí. Jejich výskyt má bohužel vzrůstající tendenci. Ta se významně projevuje zejména u níže popsaných tří diagnóz. Projekt, do něhož jste byli zařazeni, se nazývá Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy. Je realizován z podnětu Ministerstva zdravotnictví ČR a je převážně financován z prostředků Evropské unie.

Karcinom ženského prsu

Zhoubné nádory prsu představují v současné době jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů v České republice. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více než 6 000 nových případů a na následky tohoto onemocnění ročně umírá kolem 2 000 žen. Bylo prokázáno, že pravidelným mamografickým vyšetřením doplněným případně dalšími metodami, je možné zjistit většinu nádorů již v počátečním stádiu, tedy v době, kdy jsou dobře léčitelné. Lze tím snížit úmrtnost až o 30 %. Vyšetření je pro ženy od 45. roku věku každé dva roky plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění na základě žádanky od gynekologa či praktického lékaře. Seznam center, kde jsou prohlídky prováděny, kontakty pro objednání i objednací doby jsou dostupné na www.mamo.cz. Naleznete zde i další informace o dané problematice, pro dotazy týkající se této nemoci můžete využít internetovou poradnu, kde odpovídají naši přední odborníci.

Karcinom děložního čípku

Zhoubným nádorem děložního čípku v České republice ročně onemocní kolem 1 100 žen a asi 400 z nich na toto zhoubné onemocnění ročně umírá. Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci onkogenním (tzn. „nádory vyvolávajícím“) typem lidského papilomaviru (HPV). Tento virus se přenáší z 99,9 % pohlavním stykem, k infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Jim také v období hledání stálých partnerů a někdy i promiskuity hrozí největší riziko nákazy. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav a poté zhoubný nádor. Přednádorové změny se neprojevují dlouho žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit pouze vyšetřením u gynekologa v rámci preventivní prohlídky. Tu hradí zdravotní pojišťovny každoročně, pro pacientky je tedy bezplatná. Na webových stránkách www.cervix.cz jsou zveřejněny jak důležité informace o zhoubných nádorech děložního čípku a o možnostech prevence, tak i seznam akreditovaných laboratoří, kde jsou vzorky testovány.

Karcinom tlustého střeva a konečníku

Zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku se v České republice vyskytují mimořádně často. Při srovnání s jinými zeměmi jsme stát s nejvyšším výskytem. Každoročně je zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi u 8 000 osob a je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů i u žen (s výjimkou některých nádorů kožních). Postihuje především populaci nad 50 let věku. Úspěšného léčení je možné dosáhnout pouze včasným vyšetřením. To je založeno na pravidelných testech okultního (skrytého) krvácení do stolice nebo na kolonoskopickém vyšetření. Vyšetření na zjištění event. krvácení do stolice se provádí nenáročným testem, který je nabízen v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů a gynekologů. Lidé ve věku od 50 let by jej měli absolvovat každoročně, osoby starší 55 let se mohou navíc rozhodnout pro kolonoskopické vyšetření (stačí jednou za deset let). Vyšetření jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Při jakýchkoliv obtížích je však třeba navštívit lékaře ihned! Bližší informace naleznete na www.kolorektum.cz.

Bez aktivní účasti občanů jsou preventivní onkologické programy bezcenné. Nepodceňujte péči o své zdraví, nepodceňujte prevenci závažných život ohrožujících onemocnění a absolvujte preventivní prohlídky.