Genetický screening by mohl pomoci zlepšit prevenci karcinomu prsu

Ilustrační obrázek: Pixabay (pexels.com)

Genetický screening vede ke zlepšení přesnosti analýzy rizik, což by se mohlo v účinnější prevenci karcinomu prsu projevit několika způsoby: ženám s vyšším rizikem tohoto zhoubného nádoru by mohlo být např. nabízeno častější sledování, personalizované poradenství či preventivní terapie.

Do výzkumu se zapojily stovky výzkumných institucí pod vedením britského Ústavu pro výzkum rakoviny (Institute of Cancer Research, ICR) se sídlem v Londýně a Cambridgeské univerzity (University of Cambridge). Bylo zjištěno, že vyšetření rozdílů v celkem 77 tzv. jednonukleotidových polymorfismech (single nucleotide polymorphisms, SNPs) může u konkrétní ženy pomoci odhadnout riziko vzniku karcinomu prsu.

Na základě analýzy nukleotidů v 77 různých pozicích DNA kódu – a s využitím Collaborative Oncological Gene-Environment Study (COGS), což je celosvětově největší databáze genetických informací – výzkumníci navrhli výpočet tzv. „polygenního rizikového skóre (PRS)“. Následně byla zjištěna významná souvislost mezi PRS a rizikem vzniku karcinomu prsu u dané ženy. Tak například:

• ženy, jejichž hodnota PRS se pohybovala v 20 % nejvyšších hodnot, měly 1,8krát vyšší riziko vzniku karcinomu prsu než průměrná populace žen,
• ženy, jejichž hodnota PRS se pohybovala v 1 % nejvyšších hodnot, měly více než třikrát vyšší riziko vzniku karcinomu prsu ve srovnání s průměrem.

Výzkumníci se také zabývali dalšími charakteristikami pacientek, jako např. typem zhoubného nádoru či věkem pacientky v době diagnózy. Genetické skóre dokázalo obzvláště dobře předpovědět riziko vzniku ER-pozitivního karcinomu prsu.

Analýza tohoto souboru 77 genetických markerů – z nichž všechny byly samy o sobě již dříve spojovány s mírně zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu – byla pro odhad rizika mnohem přesnější než předchozí testy, které se zabývaly menším počtem markerů.

Dalším významným závěrem nejnovější studie byl fakt, že tento typ genetického vyšetření v návaznosti na běžně používaná vyšetření by mohl zpřesnit současné metody screeningu rizika. V rámci studie bylo například prokázáno, že takto definované polygenní rizikové skóre (PRS) může predikovat riziko vzniku karcinomu prsu jak u žen s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění, tak u žen, v jejichž rodinách se karcinom prsu dosud nevyskytoval (nebo alespoň nebyl zaznamenán):

• Celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu u žen, u jejichž nejbližších příbuzných byl diagnostikován karcinom prsu, bylo 24,4 % v případě, že jejich hodnota PRS se pohybovala v pětině nejvyšších hodnot, ale „jen“ 8,6 % v případě, že jejich hodnota PRS se pohybovala v pětině nejnižších hodnot.
• U žen, v jejichž nejbližší rodině se karcinom prsu nevyskytl, činilo celoživotní riziko vzniku tohoto zhoubného nádoru 16,6 % (pro ženy, jejichž hodnota PRS byla v 20 % nejvyšších hodnot), resp. 5,2 % (hodnota PRS v 20 % nejnižších hodnot).

Prof. Montserrat Garcia-Closas, jeden z koordinátorů studie, který se v britském ICR specializuje na epidemiologii zhoubných nádorů, vysvětlil: „Naše studie představuje dosud nejdůkladnější výzkum svého druhu, který jasně ukazuje výhody screeningu velkého množství genetických rizikových faktorů za účelem identifikace žen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu. Tento typ vyšetření by se dal doplnit k dalším, běžně používaným vyšetřením rizik, jako je například rodinná anamnéza či index tělesné hmotnosti. Lékaři by tak získali další nástroj pro účinnější prevenci karcinomu prsu a mohli by poskytovat přesnější poradenství ženám, jimž hrozí zvýšené riziko tohoto zhoubného nádoru.“

Spoluautorem studie byl i prof. Douglas Easton, ředitel Centre for Cancer Genetic Epidemiology při Cambridgeské univerzitě, který dodal: „O genech spojovaných s rakovinou prsu slyšíme prakticky neustále; teprve nyní jsme se však dostali do stěžejní fáze výzkumu, kdy můžeme všechny dosavadní poznatky zkombinovat a využít je k lepšímu zacílení našeho screeningového úsilí, abychom mohli dát přesnější informace těm ženám, které je nejvíce potřebují. Zbývá ještě určit, jak se vyšetření tohoto typu bude vzájemně doplňovat s ostatními rizikovými faktory, jako je např. věk, životní styl či rodinná anamnéza. Naše studie však představuje zásadní krok správným směrem, který v nadcházejících letech doufejme povede k zavedení predikce genetického rizika jakožto součásti rutinního screeningu karcinomu prsu.“

Reference

1. Mavaddat N, Pharoah PD, et al. Prediction of breast cancer risk based on profiling with common genetic variants. Journal of the National Cancer Institute 2015. doi: 10.1093/jnci/djv036

klíčová slova: Tisková zpráva britského Ústavu pro výzkum rakoviny (Institute of Cancer Research, ICR)