Mýty o rakovině prsu

Počet žen, které onemocní rakovinou prsu, každoročně narůstá. Známý fakt ženy děsí a dává vzniknout různým mýtům o této nemoci.

Ilustrační obrázek: shutterstock.com

Ilustrační obrázek: shutterstock.com

Mýtus č. 1: Nošení kosticových podprsenek zvyšuje riziko nemoci.

Žádná z vědeckých studií to nepotvrdila. Podle některých pseudovědců stlačují kostice lymfatické žlázy prsů, čímž dochází k hromadění toxinů v tkáni a následně k rakovinnému bujení. Lékaři to ale odmítají. Na vznik rakoviny nemá žádný vliv, jak těsné oblečení ženy nosí. Ani to, zda nosíte podprsenku denně nebo vůbec, nehraje roli.

Mýtus č. 2: Používání deodorantů a antiperspirantů v podpaží způsobuje rakovinu prsu.

Tento mýtus vznikl pravděpodobně na základě jedné malé britské studie, kdy vědci našli ve vzorku dvaceti rakovinných tkání stopy parabenu, což je konzervační látka používaná v kosmetice - a také v deodorantech. Podle oné studie měl paraben napodobit aktivity ženského hormonu estrogenu, který může urychlit bujení rakovinných buněk. Žádná z dalších studií však tyto závěry nepotvrdila. Výzkumy navíc zjistily, že malé množství parabenů, které se do těla uvolňuje při používání antiperspirantů, je v těle za účasti enzymů a podkožních tukových buněk poměrně rychle odbouráváno.

Mýtus č. 3: Jen ženám, v jejichž rodině se rakovina prsu objevila, hrozí toto onemocnění.

Asi 70 procent žen s rakovinou prsu nemá v rodinné anamnéze žádné podobné případy. Platí sice, že pokud se v nejbližší příbuzenské linii (matka, babička, sestra) rakovina prsu vyskytla, je rizikovost přibližně dvakrát vyšší, ale ani rodina s tradicí železného zdraví nezaručí, že rakovinou prsu neonemocníte. Stejně tak neplatí, že ženy, které mají rakovinu prsu v rodině, onemocní.

Mýtus č. 4: Čím menší prsa, tím menší riziko zhoubného nádoru.

Neexistuje žádné spojení mezi velikostí prsů a výskytem rakoviny. Velká prsa mohou být složitější pro samovyšetření i pro př. ultrazvuková vyšetření, proto se může zdát, že jim lékaři věnují větší pozornost. Ženy s malými prsy by v žádném případě neměly spoléhat na to, že mají menší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu.

Mýtus č. 5: Pravidelný screening vystavuje prsa radiaci, tudíž paradoxně pomáhá vzniku rakoviny.

Mamografické vyšetření skutečně funguje na bázi radiace, ale dávka, kterou žena při vyšetření obdrží, je minimální. Tuto dávku záření dostanete za 7–10 dní z přírodních zdrojů, nelze zapomínat, že celý náš svět a naše Země jsou přirozeně radioaktivní. Ostatně i při delším letu letadlem obdrží tělo obdobnou dávku radiace jako při mamografii a dokáže si s ní také poradit. Výhody včasného zachycení nádoru bohatě vyvažují minimální dávku záření. Mamograf odhalí i maličkaté nádory, které ještě nejsou hmatatelné.

Mýtus č. 6: Časté létání letadlem způsobuje rakovinu, protože jsme během něj vystaveny radiaci.

Nikdy nebylo zjištěno, že by častější létání zvyšovalo riziko onemocnění rakovinou prsu.

Mýtus č. 7: Náraz do prsu může způsobit rakovinu prsu.

Úraz nikdy není původcem rakoviny prsu. Často se však stane, že si žena náhodně po nějakém úrazu všimne, že má v prsu bulku a přisuzuje to úrazu nebo poranění při kojení a podobně.

Mýtus č. 8: Cysty v prsou jsou předstupněm rakoviny.

Nejsou, a nemají se ani operovat. Velké cysty, které způsobují ženě bolesti, se mohou punktovat, tzn., že jejich obsah se odsaje tenkou jehlou. Mnohočetné větší cysty prsů je třeba kontrolovat. V cystě může někdy vyrůst z výstelky její stěny útvar, tzv. papilom. Ten se může výjimečně změnit v nádor zhoubný. Pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je minimální a odborník ho umí diagnostikovat. Opravdu však nelze říci, že by cysta byla předstupněm rakoviny.

Mýtus č. 9: Rakovině prsu se dá předejít zdravým způsobem života. Pokud tedy žena rakovinou onemocní, může si za ni sama.

Není to pravda. Ačkoli existují ovlivnitelné rizikové faktory, jako například obezita a přemíra stresu, neumí lékaři stále ještě odpovědět na otázku, proč se u některých žen rakovina prsu vyvine a u jiných ne. Řadu rizikových faktorů, jako je věk, genetická predispozice, hustota prsní tkáně či počet menstruačních cyklů, ovlivnit nejde. Proti rakovině prsu zatím není ani známá žádná účinná prevence. Zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek pohybu a minimum alkoholu a nikotinu sice vzniku rakoviny prsu nezabrání, jsou však předpokladem celkově zdravějšího, a tudíž na nemoc lépe připraveného organismu.

Mýtus č. 10: V Americe umí rakovině předejít speciálními léky, ale ty jsou pro české zdravotnictví příliš drahé.

To je naprostý nesmysl. Nikde na světě nejsou k dispozici preventivní léky proti rakovině prsu.

Mýtus č. 11: Je mi 25 let. Jsem na rakovinu prsu příliš mladá.

Každý rok onemocní rakovinou prsu desítky žen do třiceti let. Přestože se jedná jen asi o procento nově diagnostikovaných nádorů prsu, nízký věk Vás před touto nemocí neuchrání.

Mýtus č. 12: Mamografii nepotřebuji, lze ji nahradit ultrazvukovým vyšetřením.

Na mamografickém snímku je jedinečné to, že můžeme zobrazit již přednádorové stavy a tzv. in situ karcinomy, což jsou nádory, které jsou ve svém vývoji na samém začátku a nezakládají v těle metastázy. Tyto prekursory nádorů se prezentují malými usazeninami vápníku v prsní žláze, které nelze vidět na ultrazvuku. Pokud jde o senzitivitu neboli citlivost mamografie v záchytu rakoviny prsu, je úspěšnost až 98 % v tukovém typu prsu. U žen s výrazně hutným (tzv. denzním) typem prsu, kde je hodně žlázy a vaziva, tam se senzitivita mamografie může snížit až na 50 %. Tento problém s nižší senzitivitou mamografie má asi 8 % žen. U těchto žen doplňujeme screeningové mamografické vyšetření vždy ultrazvukem, takže provádíme obě metody, samotný ultrazvuk by k lepší diagnostice nevedl.

Mýtus č. 13: Termografie je bezpečná metoda nahrazující mamografické vyšetření.

Termografie je metoda fungující na zrychleném metabolismu, který probíhá nejen ve zhoubných buňkách, ale také v buňkách postižených zánětem nebo řadou jiných nemocí. Vyšetření je ovlivněno činností mnoha žláz s vnitřní sekrecí, jako je štítná žláza, příštítná tělíska a také nadledviny, je ovlivněno pohlavními hormony, hormonální situací v organismu, tělesnou aktivitou jedince, fází menstruačního cyklu, stavem kůže a tělesnou teplotou. Pro tyto zkreslující okolnosti se jedná o metodu, která je nevhodná ke zjišťování časných stádií rakoviny prsu. Vyšetření je sice bezpečné, ale pro prevenci i pro diagnostiku nádorů prsu naprosto nepoužitelné.

Mýtus č. 14: Mamografii lze nahradit vyšetřením na elektroimpedančním mamografu, tzv. MEIK přístroji.

Přístroj MEIK není schopen zjistit zhoubný nádor v počátečním stádiu a není určen pro prevenci rakoviny prsu. Mamografii, ani ultrazvuk v žádném případě nenahradí. Víme, že ani relativně velký nádor nemusí MEIK odhalit, a naopak může za nádorové změny chybně považovat pouhé zahuštění žlázy, které je způsobené hormonálními změnami.

Mýtus č. 15: Při mamografickém vyšetření je nutné vyžádat si krční límec na ochranu štítné žlázy před zářením.

U mamografie nehrozí žádná radiační zátěž štítné žlázy, takže se ochranné krční límce u mamografie nepoužívají. Ve většině mamografických center by ale měly být k dispozici ochranné zástěrky proti ozáření vaječníků. Při snímkování zubů je to něco jiného, tam je krční límec na ochranu štítné žlázy vhodný.